Představte si, že někdo zdědí po rodičích rodinný dům. Takové lidi jsem znal, bydleli v pronajatém městském bytě pod tím mým a šlo o rodinu ženy středního věku se dvěma dospívajícími dcerami. Když té ženě zemřel otec, stala se údajně dědičkou jeho domu ve vedlejším městě a odstěhovala se odtud. Stěhování do takových objektů může provázet i jejich vyklízení, ovšem právě v takových situacích se tu mohou objevit neočekávané nálezy. Kupříkladu tito lidé naleznou v domě ve staré zaprášené půdě krásný ručně tkaný gobelín. Nástěnný koberec. Je sice pořádně zašpiněný od prachu, ale jinak je docela v pořádku. Má poškozená některá vlákna od myší či hmyzu, ale stále by to mohl být hezký sběratelský kousek.
Jenže dokud je poškozený a zaprášený, nelze jej ani prodat a ani nikomu věnovat. Například nějakému muzeu. V takových situacích může přijít vhod profesionální restaurování gobelínů. Co vlastně obnáší tato práce, jestliže ji popíšu jen velice stručně?
Odborná analýza. Nejprve je nutné posoudit rozsah poškození látky a určit postup dalších prací. Nutno podotknout, že tyto práce jsou nesmírně náročné, neboť je vždy snahou zachovat původní podobu a hodnotu gobelínu. Řekl bych, že je to taková „oprava spotřebiče“ dle aktuálních možností, které rozsah poškození dovoluje.
Čištění. V této fázi je třeba zbavit gobelín všech nečistot, které by mohly restaurování gobelínů zkomplikovat. Nečistoty, kam patří například prach, mastnota, výkaly hlodavců a ptáků, odumřelá těla hmyzu či hmyzí exkrementy, by mohly látku i nadále poškozovat.
Zabránění rozpadu materiálu. Po vyčištění vláken již nastává samotné restaurování, které nejprve obnáší práce, s nimiž je nutné zabránit dalšímu rozpadu gobelínu či tapisérie.
Doplnění chybějících vláken. Tam, kde nějaká vlákna schází, je třeba je doplnit procesem ručního tkaní.
Závěr restaurování gobelínů. Zde se již provádí závěrečné začišťovací práce a poté je již gobelín připraven k zavěšení na zeď.
